Co vše dělá Státní plavební správa ? Technické podmínky plavidel, bezpečnost na vodních cestách a další témata s paní ředitelkou SPS Mgr. Klárou Němcovou.

Jsem managerka, právnička, nadšenec pro SPS . . .

Dobrý den, v prvním rozhovoru pro lodime.cz bych požádal o představení . Kdo je
vlastně paní ředitelka SPS. Je to především manažerka, nadšenec do lodí a vodních
cest, právnička nebo Mgr. Klára Němcová ?

Domnívám se, že asi všechno, co uvádíte. V dnešní době je možné jen těžko oddělit jednotlivé role, které na pracovní pozici zastáváme. Takže manažerka, právnička, nadšenec pro Státní plavební správu (jako stoletou instituci české státní správy), obdivovatelka oboru vnitrozemské plavby. A stále pro mnoho lidí jen Klára, což mě těší.

První studium na Karlově univerzitě bylo na Fakultě dětského lékařství ? Změnil se
Váš postoj k medicíně v době studia, nebo prostě špatná volba ?

Šla jsem studovat medicínu, protože jsem maturovala ještě před listopadem 1989 a byť právnické povolání má v mé rodině tradici, nechtěla jsem práva studovat kvůli svázanosti této fakulty s tehdejším režimem. No ale, jak vidíte „volání rodu“ zvítězilo.

Státní plavební správa a její činnost

SPS zajišťuje a dohlíží na plavební provoz, technické prohlídky , návrhy zákonů a
vyhlášek a další agendu. Šlo by ve stručnosti představit všechny činnosti pro
představu našich čtenářů. Co je Vám z toho nejbližší ?

Státní plavební správa je správní orgán, který zajišťuje veškerou prvoinstanční agendu v působnosti vnitrozemské plavby. Abych byla konkrétní, tak jde o vydávání všech oprávnění k vedení plavidel, jak rekreačních, tak profesionálních, to znamená i organizaci všech potřebných teoretických a nově u některých oprávnění i praktických zkoušek k jejich získání. Dále je to rozsáhlá oblast schvalování technické způsobilosti plavidel a vydávání lodních listin, opět, jak rekreačních a malých, tak tzv. jiných než malých. Neméně rozsáhlý soubor činností souvisejících s výkonem státního dozoru nad bezpečností plavebního provozu, což neznamená jen kontroly na vodě, ale vedení všech přestupkových řízení a vydávání různých povolení pro nestandardní aktivity na sledovaných vodních cestách, včetně vymezování ploch pro oblíbené aktivity, jako je vodní lyžování, akrobatická plavba vodních skútrů, jet surfů, wakeboardů, eFoilů atd. Státní plavební správa je též dozorovým orgánem nad stavem vodních cest, vydává závazná stanoviska ke stavbám v blízkosti a na vodní cestě. Mimo to je správcem telematického dopravního systému „Říčních informačních služeb“, dnes již s mezinárodním přesahem (EURIS). Takže činností je to na poměrně malý úřad mnoho. Co se týká legislativy, zde Vás musím opravit, SPS pouze spolupracuje na tvorbě právních předpisů s Ministerstvem dopravy, žádné právní předpisy sama nevydává. Neumím říct, co je mi nejbližší, léta jsem působila v odboru kontroly a metodiky SPS, takže aplikace předpisů a tvorba těch vnitřních byl můj denní chléb, díky čemuž jsem pronikla do všech oblastí činnosti úřadu. Nicméně i po mnoha letech je pro mě stále velkým svátkem mohu-li s kolegy v rámci výkonu dozoru vyplout na některé z našich služebních lodí.

Jak byste zhodnotila rok 2022 vzhledem k bezpečnosti na vodních cestách ?

Rok 2022, co se týká bezpečnosti, splnil naše očekávání týkající se intenzity provozu. Mnoho občanů po dvou letech pandemických opatření odcestovalo na dovolenou do zahraniční, což mělo určitě vliv na menší intenzitu provozu. To se ale tak úplně netýká těch nejoblíbenějších vodních cest, jako jsou nádrže Slapy, Dalešice a samozřejmě velmi vytíženého Baťova kanálu. Také počasí zejména v červenci nebylo příliš pěkné, což se vždycky projeví nejvíce. Považuji tedy uplynulou sezónu adekvátní situaci, nehodovost oproti roku 2021 poklesla a mírně i počet přestupků. Také věřím, že naše již několikaleté snahy o osvětu a prevenci na poli rekreační plavby, nesou své ovoce.

Když jsem se díval na analýzu za rok 2022 a konkrétně na přestupky. Jaké jsou
nejzávažnější porušení v našich vodách?

Mezi nejčastější přestupky patří stále stejná porušení právních předpisů, nerespektování plavebního značení, zejména tam, kde je nařízen výtlačný režim plavby. Chybějící lodní osvědčení na plavidle, chybějící průkaz vůdce plavidla, závady v poznávacích znacích atd.

Myslíte si , že by plavidla měla být povinně pojištěná jako je tomu u aut ? A
samozřejmě s tímto spojená např. asistenční služba a řešení poruch nebo havárií?

Osobně jsem zastáncem povinného pojištění škod vzniklých provozem rekreačních plavidel, zatím ho stále máme zavedeno pouze pro jiná než malá plavidla, ale škody, které dnes mohou vzniknout v souvislosti s provozem plavidel rekreačních, mohou být i násobně větší, než je tomu u automobilů. Nejsou to jen škody na plavidlech, ale také na vodních stavbách nebo zařízeních na vodní cestě a také škody na životním prostředí. Na druhou stranu, a zároveň díky bohu, nehod je poměrně málo, tak zatím zákonodárce k tomuto kroku nepřistoupil.

Myslíte si , že pravidla pro technické kontroly rekreačních plavidel jsou u nás
nastavena správně dle Evropského standardu ? Musí zahraniční plavidla při plavbě u
nás splnit stejné podmínky jako plavidla registrována v ČR ?

Předně musím vyjasnit, že evropský standard, co se týká technických prohlídek, neexistuje, protože tato oblast není unijním právem nijak harmonizována. Jediné, co stanovují evropské normy, jsou požadavky na bezpečnost výrobků, myšleno určitých druhů plavidel, při uvádění na trh a do provozu. To jsou technické normy, které jsou v našem právním řádu vtěleny do prováděcí vyhlášky pro malá a rekreační plavidla. Pravidelné technické prohlídky, které jsou zavedeny u nás, patří k přísnějším právním úpravám v rámci Evropy, ale nejsme jediní, kdo je v Evropě vyžadují. Jednotlivé státy volí různá řešení, někde je to přísný systém kontrol v rámci výkonu dozoru např. v Německu, kde tyto kontroly v provozu vykonává specializovaná část policie. Náš systém je nastaven jinak, požaduje, aby rekreační plavidlo po celou dobu provozu splňovalo podmínky, za kterých bylo uvedeno do provozu s ohledem na pochopitelnou míru opotřebení.

Plavební sezóna 2023 za chvíli začne . Jsou nějaké změny v legislativě týkající se
rekreačních plavidel ? Co se chystá na příští roky ?

Změny v legislativě, které by se týkaly rekreační plavby, jsou minimální a jsou výhradně formálního charakteru. V souvislosti s velkou transpoziční novelou zákona o vnitrozemské plavbě byla některá ustanovení, která byla dříve obsažena v prováděcím předpisu (vyhláška č. 42/2015 Sb.) přesunuta do zákona a nové prováděcí vyhlášky. Po věcné stránce se nic nemění.

Digitalizace , Euris a aplikace Lavdis

Systém Euris je od konce roku 2022 v provozu. Bude se dále vyvíjet , nebo to je
finální verze ?

Systém EuRIS se nadále vyvíjí. Kromě řešení oprav vycházející z praktického provozu se plánuje i rozšíření o další funkce v rámci navazujícího projektu RIS COMEX2, který bude zahájen v roce 2024.

Další dotaz je na podobné téma týkající se aplikace LAVDIS, u které se vývoj na
nějaký čas zastavil , v roce 2022 proběhla po dlouhé době aktualizace. Máte s touto
aplikací další plány a jaké ? Jak je to s podněty od uživatelů , reflektuje se na ně ?

Pokud myslíte naši mobilní aplikaci LAVDIS MOBILE je pravdou, že v ní do roku 2022 neproběhla žádná větší aktualizace, bylo to však období, analyzování a sbírání prvních zkušeností a připomínek od uživatelů. V roce 2022 však aktualizace proběhla, právě na základě některých podnětů od uživatelů, příkladem může být doplnění interaktivních kontaktů na plavební komory. Další vývoj je naplánován opět na další roky, protože se ukazuje, že provozovatelé rekreačních plavidel si na tuto aplikaci zvykli a hojně jí využívají – informace o provozních dobách a kontaktech všech plavebních komor v ČR, stavu vodních cest (omezení a zastavení) a detailní pohled na plavební mapu si další vývoj zaslouží.

Elektromobilita v lodní dopravě.

Elektromobilita – bude zasahovat v blízké době také do lodní dopravy ? Rekreační
plavby ?

Elektromobilita samozřejmě do lodní dopravy zasahuje a některé dílčí kroky již zanechaly své stopy i v českém lodním parku. Jedná se však pouze o několik prvních vlaštovek, výlučně v ranku osobních lodí. Je potřeba ale připomenout, že na Brněnské přehradě a po říčce Punkvě již po mnoho let plují pouze elektrické lodě. Nákladní plavidla s elektrickým pohonem se samozřejmě staví také, ale zatím spíše výjimečně a pouze v zahraničí. V tuto chvíli se jistě nedá hovořit o nějakém trendu.

Do značné míry je obdobná situace i v oblasti rekreační plavby. K dnešnímu dni tvoří elektricky poháněná plavidla jen o něco málo více než dvě a půl promile všech evidovaných plavidel s vlastním strojním pohonem a viditelný nárůst nově registrovaných takových plavidel pozorovat nelze. Krom obecně menší poptávky po lodní  dopravě, ve srovnání s jinými státy, je společným problémem/předpokladem rozvoje elektromobility ve „velkém“ i v rekreační plavbě chybějící infrastruktura.

Který projekt na Českých vodních cestách a jeho dokončení je pro Vás zásadní ?

Z hlediska budoucnosti vodní dopravy u nás je stěžejním projektem dobudování labské vodní cesty, výstavbou plavebního stupně Děčín, ale i plavebního stupně Přelouč. Za přínosné a důležité však považuji všechny projekty Ředitelství vodních cest, které každoročně vznikají, ať jsou to nová vývaziště, přístaviště či veřejné přístavy. Zejména důležitý pro rekreační plavbu je projekt servisních center, který napomůže rozšíření infrastruktury čerpání pohonných hmot a odsávání odpadních vod z plavidel.

Dovoz lodí ze zahraničí.

Lidé často řeší dovoz plavidel ze zahraničí. Co by měla loď nebo plavidlo splňovat
pro přihlášení u nás v ČR ?

Obecně vzato musí mít plavidlo historii a být v dobrém technickém stavu. Zjednodušeně řečeno je třeba mít k plavidlu nabytému v zahraničí nějaký nabývací doklad (fakturu, kupní smlouvu…) a před samotnou registrací u Státní plavební správy musí plavidlo úspěšně projít technickou prohlídkou. Je také nutné, aby bylo plavidlo buď vyrobeno pro evropský trh (nese známé označení CE), nebo lze přijatelně doložit, že plavidlo bylo již dříve provozováno v některé zemi EU, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, ve Švýcarsku nebo v Turecku. Poslední možností je, že plavidlo projde posouzením shody s požadavky evropské směrnice pro rekreační plavidla (resp. příslušného českého nařízení vlády), které provede ve smyslu uvedené směrnice příslušná tzv. oznámená osoba.

Jak se stavíte vy a SPS k digitalizaci . Co vše je možné již nyní vyřídit elektronickou
cestou ?

Digitalizaci úřadu považuji za jeden z nejdůležitějších úkolů již několik let a také je náš úřad v rámci rezortu dopravy jedním z prvních úřadů, který umožnil elektronické podání žádosti z pohodlí domova, včetně zaplacení správního poplatku přes platební bránu. Jednalo se o vydání průkazu způsobilosti k vedení rekreačního plavidla a přihlášení na zkoušku. Vše funguje již od roku 2020, postupně se přidávají další agendy, jako je výměna průkazu způsobilosti za ztracený, nebo při změně údajů. V prvním čtvrtletí tohoto roku přibudou další tři elektronické žádosti týkající se oblasti technické způsobilosti plavidel. Osobně v tom vidím velký potenciál nejen zvyšujícího se pohodlí pro občana, ale i pro úřad, který tím výrazně omezuje oběh listinných dokumentů. Takže plány máme velké až do roku 2025, kdy bychom rádi digitalizovali většinu agend. Nicméně nebude to záviset pouze na nás, ale na všech zúčastněných na projektu Portálu dopravy.

Proč není Polsko součástí Eurisu ? Jaké další projekty na vodních cestách jsou
připraveny ve spolupráci s EU ?

Polsko se do evropského projektu RIS COMEX nezapojilo a proto není součástí tohoto evropského portálu. Dle posledních informací Polsko projevilo zájem se zapojit do navazujícího projektu RIS COMEX2 a napojit tak své služby RIS do portálu EuRIS.

Kde si zajet nebo zaplout …

Trávíte Vaši dovolenou u vody , nebo od ní ve volnu utíkáte ? Máte tip pro
nadcházející sezónu ?

Dovolenou trávím ráda v přírodě, mám velmi ráda hory a také cyklistiku. Ale každý rok vyrazím alespoň na jeden či dva dny také jako vodák na Vltavu. 

Je dost těžké udělat jedno doporučení, aby to někoho nemrzelo, protože v České republice jsou opravdu krásná místa prakticky všude a splavných cest máme cca 720 km. Já osobně mám slabost pro krásný veřejný přístav v Hluboké nad Vltavou, jehož umístění s kulisou zámku je neodolatelné. Navíc je zde velký sportovní areál a dobrá přístavní infrastruktura, která umožňuje tankování pohonných hmot do plavidel. Vůbec oblast horní Vltavy považuji za mimořádně krásnou pro putování po vodě. Od loňského roku je možné využít také nové vývaziště přímo v Českých Budějovicích, což otevírá atraktivní možnost spojit výlet na lodi s návštěvou krásné jihočeské metropole. Ale doporučuji i návštěvu Baťova kanálu, kde stále vznikají nová místa, jako je velmi moderní a krásný přístav ve Veselí nad Moravou.

Co byste doporučila a popřála našim čtenářům před zahájením jejich první letošní
plavby ?

Před vyplutím vždy doporučujeme po zimě zkontrolovat technický stav plavidla, provozních tekutin a povinné výbavy. Samozřejmě také platnost všech lodních listin a průkazu způsobilosti k vedení plavidla, pokud je k jeho vedení zapotřebí, vše musí být v originálech na plavidle.

Popřála bych šťastnou plavbu a krásné zážitky v přírodě, kterou je nutné zodpovědně ochraňovat, neboť příroda je tím, kdo nám tuto možnost dopravy a zároveň velké radosti umožňuje.

Děkuji za rozhovor a čas, přeji šťastnou plavbu v životě.