Cher je řeka ve střední Francii, dlouhá 368 km, která je levostranným přítokem Loiry. Podle řeky se od roku 1790 jmenuje departement Cher.
Cher pramení na náhorní plošině Combrailles ve Francouzském středohoří a teče severním směrem, u Vierzonu obrací tok na západ a nedaleko obce Villandry se vlévá do Loiry. Protéká departementy Creuse, Puy-de-Dôme, Allier, Cher, Loir-et-Cher, Indre a Indre-et-Loire, na řece leží významná města Montluçon, Saint-Amand-Montrond, Saint-Florent-sur-Cher, Vierzon, Montrichard, Bléré a Tours. Nejdelšími přítoky jsou Tardes a Arnon zleva a Aumance, Yèvre a Sauldre zprava.
ŘŘeka vznikla v období pleistocénu. Její název pochází z indoevropského základu Kʰar (kámen). Množství vody prochází značnými sezonními výkyvy, poměrně časté jsou povodně, k největším došlo v letech 1856 a 1940. Ve městě Tours byl na ochranu před velkou vodou tok řeky v šedesátých letech 20. století zregulován. Architektonickou raritou je zámek Chenonceau, postavený na mostě nad řekou.
Za druhé světové války tvořila část toku hranici mezi územím okupovaným Němci a vichistickou Francií.
Historie
V raném středověku se Cher nazývala Caris podle Řehoře z Tours, Cares podle Venance Fortunata, oba v 6. století. Předpokládá se, že toto jméno vzniklo z předkeltského kořene kar, který znamená kámen.
Údolí Cher vzniklo ve spodním pleistocénu, tedy v období 2,5 milionu až 780 000 let před naším letopočtem.
Byla to hranice. V letech 1940 až 1943 sledovala demarkační linie tuto řeku v délce asi 120 kilometrů. Galerie zámku Chenonceau umožňovala tajné průchody do jižní zóny.
Řeka dala svůj hydronym jednadvaceti obcím Athée-sur-Cher, Azay-sur-Cher, Châteauneuf-sur-Cher, Châtillon-sur-Cher, Châtres-sur-Cher, Crézançay-sur-Cher, Faverolles-sur-Cher, Langon-sur-Cher, Mareuil-sur-Cher, Mennetou-sur-Cher, Méry-sur-Cher, Monthou-sur-Cher, Montrichard Val de Cher, Noyers-sur-Cher, Saint-Florent-sur-Cher, Saint-Georges-sur-Cher, Saint-Julien-sur-Cher, Saint-Romain-sur-Cher, Selles-sur-Cher, Villefranche-sur-Cher a Villeneuve-sur-Cher.
Přírodní prostředí
Cher od dolního toku přehrady Prat po soutok s Loirou a od pramene po nádrž Rochebut je zařazena do seznamu 1 podle článku L. 214-17 zákona o životním prostředí v povodí Loiry-Bretagne. V důsledku této klasifikace nelze udělit povolení nebo koncesi pro výstavbu nových vodních děl, pokud by představovala překážku ekologické kontinuity, a obnovení koncese nebo povolení pro stávající vodní díla podléhá požadavkům, které umožňují zachovat velmi dobrý ekologický stav vody.
Řeka je zařazena do první kategorie v departementech Allier (kromě horního toku od mostu Ceylat (RD 50, obce Teillet a Mazirat) a od přehrady Rochebut po mlýn Lavault-Sainte-Anne), Creuse (kromě přehrady Rochebut, dolního toku od mostu Ceylat (CD 20), obec Evaux) a Puy-de-Dôme. Po zbytek svého průběhu patří do druhé kategorie.
