Gdáňský záliv

Gdáňský záliv (Zatoka Gdańska) je záliv v jihovýchodní části Baltského moře, mezi Polskem a Ruskem. Průměrná hloubka je přibližně 50 m a maximální hloubka je 118 m. Průhlednost vody se pohybuje od 8 do 16 m v závislosti na ročním období. Slanost zálivu se pohybuje mezi 7 a 8 promile. Při silných bouřích se objevují vlny o výšce přes 9 m.

Největší polské přístavy se nacházejí v Gdaňském zálivu: Gdaňsk a Gdyně. Ještě ve druhé polovině 20. století byl pobřežní rybolov pro některé obyvatele zálivu důležitou činností, provozovanou dokonce i u pláží Gdaňsku, Sopot a Gdyně, ale dnes již zanikl, mimo jiné v důsledku značného znečištění vod zálivu a poklesu počtu ryb.

Umístění Gnáňského zálivu

Smluvní hranici mezi Gdaňským zálivem a otevřeným mořem tvoří linie spojující mys Rozewie a mys Taran na poloostrově Sambia.

Na jihovýchodě je Gdáňský záliv ohraničen Viselskou kosou. Úsek ohraničený Helskou kosou a linií Hel – Gdyně se nazývá Pucký záliv. Nejseverozápadnější část Puckého zálivu je naopak výrazně mělčí vodní plochou, kde je zvlnění obecně méně intenzivní než v Puckém zálivu. Dělicí čárou je Tern Sandbank, písečná lavice táhnoucí se od Kuźnice až po Rewu.

Popis Gdáňského zálivu

Gdaňský záliv patří do oblasti chráněných vod. Je to předsíň Baltského moře, velmi bezpečná oblast s velkým počtem přístavů se snadnými vjezdy, přístupná i pro námořní jachty.

Když se v holocénu klima oteplilo, zasáhl Gdáňský záliv ještě více na jih. Intenzivní akumulace říčních nanosů vedla ke vzniku roviny v deltě odtékající řeky a následně ke vzniku geografické oblasti zvané Žuławy Wiślane, rozdělené na tři části: Žuławy Gdaňskie, Žuławy Malborskie a Žuławy Elbl±skie. V důsledku mořského proudu směřujícího na východ vznikla Helská kosa.

Odkaz wikipedie



Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.