Maroni je řeka v Jižní Americe, tvoří státní hranici s Francouzskou Guyanou, která je zámořským departementem Francie. Je dlouhá 680 km. Povodí má rozlohu 65 830km², z čehož připadá 37 500km² na Surinam, 27 200km² na Francii a 200km² na Brazílii.
Podle řeky se jmenuje obec Saint-Laurent-du-Maroni, kanton Saint-Laurent-du-Maroni a arrondissement Saint-Laurent-du-Maroni.
Průběh toku
Pramení v resortu Tapanahoni, na severních svazích pohoří Serra Tumucumaci v Guyanské vysočině v Surinamu. Ústí mezi resortem Galibi v Surinamu a obcí Awala-Yalimapo ve Francouzské Guyaně do Atlantského oceánu, přičemž vytváří estuár. Na řece se nachází velmi mnoho peřejí.
Využití
Na dolním toku je možná vodní doprava k městu Apatou. Protéká v Surinamu resorty Tapanahoni, Patamacca, Moengotapoe, Albina, Galibi a ve Francouzské Guyaně obcemi Maripasoula, Papaichton, Grand-Santi, Apatou, Saint-Laurent-du-Maroni, Mana a Awala-Yalimapo
Geografie
Maroni je součástí velmi husté a husté hydrografické sítě Francouzské Guyany, která je charakteristická pro rovníkové oblasti. Hlavní řeky v této oblasti pramení ve vnitrozemí, buď na výšinách, které zaujímají střed Francouzské Guyany, nebo na jižní planině nacházející se jižně od těchto výšin. Tyto toky tečou z jihu na sever a vlévají se do Atlantského oceánu.
Maroni je nejdelší řekou Francouzské Guyany, její délka činí 611,7 km1 , řeka a její ostrůvky jsou společné pro Francii a Surinam, střední linie jejího toku slouží jako hranice mezi Guyanou a Surinamem až po společné ústí do řeky Mana. Hranice mezi Francií a Surinamem je stanovena na střední čáře řeky mezi ostrovem Stoelmans (Surinam) a ostrovem Portal (Francie) úmluvou ze dne 30. září 1915 a předpokládá se, že na základě barcelonských aktů z roku 1921 je hranice vedena po střední čáře proti proudu toku, pokud mezi oběma pobřežními státy nebyla uzavřena ratifikovaná dohoda o vymezení hranic. Na horním toku řeky je hranice sporná ještě na počátku 21. století.
