je řeka v jihozápadní Francii (Limousin, Akvitánie, Midi-Pyrénées, Auvergne). Její celková délka je 483 km. Plocha povodí měří 23 957 km². Od 11. července 2012 je celé povodí řeky Biosférickou rezervací UNESCO.
Geografie
Řeka pramení na úbočí pohoří Puy de Sancy v nadmořské výšce 1 885 m v horách Auvergne, soutokem dvou malých potoků nad městem Le Mont-Dore: Dore a Dogne. Teče většinou západním směrem v délce asi 500 km přes regiony Limousin a Périgord, než se vlévá do Girondy, společného ústí s Garonnou, u Bec d’Ambès („zobák Ambès“) severně od města Bordeaux.
Příroda
Dordogne je jednou z mála řek na světě, na které se vyskytuje fenomén přílivové díry, tzv. mascaret.
Horní část údolí řeky tvoří řada hlubokých soutěsek. Skály, strmé břehy, rychle tekoucí voda a vysoké mosty lákají pěší turisty i řidiče. Všude tam, kde je dno údolí dostatečně široké, se rozšířily kempy a rekreační domy.
Pod Argentatem a v okolí Beaulieu-sur-Dordogne se údolí rozšiřuje, takže se zde nachází úrodná zemědělská půda, dobře zavlažované pastviny a sady. V Périgordu se údolí dále rozšiřuje a zahrnuje jednu z hlavních gastronomických oblastí Francie s vinicemi, drůbežárnami a lesy bohatými na lanýže.
Kultura údolí Dordogne přitahuje návštěvníky z celé Francie, také z mnoha dalších zemí, zejména z Velké Británie a Německa.
Životní prostředí
„Dordogne“ je lokalita soustavy Natura vymezená pro departementy Dordogne a Gironde a týká se 104 obcí podél řeky Dordogne, od jejího vstupu do Périgordu u Cazoulès až po její soutok s Garonnou mezi Ambès a Saint-Seurin-de-Bourg, kde tvoří ústí Girondy.
Na horním toku řeky se nachází další lokalita přírody „Údolí Dordogne Quercynoise“, která má rozlohu 5567 hektarů a týká se pouze dvaceti obcí departementu Lot podél řeky Dordogne.
Historie
Dordogne je jedním z 83 departementů vytvořených během Francouzské revoluce 4. března 1790 aplikací zákona z 22. prosince 1789.
