Labe (Elbe)

Labe je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je 1094 km dlouhé a jeho povodí má rozlohu 148 268 km². Na soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od pramene kratší, přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Etymologie Labe

K etymologii novější literatura uvádí, že úvahy o původu hydronyma lze shrnout do tří okruhů podle jazykového určení předpokládaného zdroje: zdroj germánský, keltský a staroevropský. Název řeky v němčině a nizozemštině zní Elbe, v dánštině Elben a v dolnoněmčině Elv. Autoři uvádějí, že než řadit Labe ke germánskému zdroji kvůli staroseverskému elfr, islandskému elfur, faerskému elfur/elva, norskému a dánskému elv, švédskému älv, to vše ve významu „řeka“, ve švédském dialektu älv ve významu „zahloubené koryto řeky“ či älve „příkrý říční břeh“ a středoněmeckému elve „koryto řeky“, je pravděpodobnější, že došlo ke změně propria v apelativum, viz scholie k dílu Adama z Brém z 11. století, kde se mluví o řece Albiae Saxonum: „Gothelba fluvius a Nordmannis Gothiam separat magnitudine non impar est Albiae Saxonum, unde ille nomen sortitur.“ – v překladu Libuše Hrabové: „Řeka Gothelba dělí Gothii od Norska.

Mohutností se rovná saskému Labi, od něhož pochází i její jméno.“ O zdroji keltském uvádějí, že předgermánské hydronymum Labe nenese rysy charakteristické pouze pro keltské jazyky. Obdobná říční jména se vyskytují nejen na územích obývaných kdysi Kelty, ale i daleko za jejich hranicemi.

Pramen

Labe pramení v nadmořské výšce 1387 m v rašeliništi na Labské louce, v těsném sousedství státní hranice s Polskem. Pod Labskou boudou spadá Labským vodopádem do Labského dolu.

Odkaz wikipedie



Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.