Baťův kanál neboli průplav Otrokovice-Rohatec je historická vodní cesta. Vybudovaná v letech 1934–1938 v délce 52 km, která spojovala Otrokovice se Sudoměřicemi, kde se překládalo hnědé uhlí z železničních vagonů do lodí a remorkéry přepravovalo do Otrokovic. Do Rohatce tato vodní cesta nebyla a není splavněna.
Rozdělení vodní cesty je následující: 27 km po řece Moravě a 24,8 km po Baťově kanálu. Dříve byla možná ještě plavba 1 km po řece Dřevnici.
Historie
Pokusy o splavnění řeky Moravy se datují do poloviny 17. století, kdy se poprvé začalo hovořit o jejím propojení s řekou Odrou. Finanční potíže však tomuto pokusu zamezily, stejně jako pokusům v následujících 150 letech. Dne 11. června 1901 vláda přijala vodocestný zákon, který počítal s vybudováním Dunajsko-oderského průplavu v následujících dvaceti letech. Veškeré započaté práce zhatila první světová válka.
Baťův kanál dnes
V dnešní době je téměř celá vodní cesta v délce 52 km opravena, zprovozněno 13 plavebních komor a umožněna jak pravidelná, tak i turistická vodní doprava mezi Otrokovicemi a Sudoměřicemi[3], případně slovenskou Skalicí. Turisté mohou využívat 8 přístavů a 16 přístavišť. Díky stavbě slovenského přístavu Skalica se stal Baťův kanál mezinárodní vodní cestou. V úpravách vodní cesty se pokračuje s cílem dovést ji až do Hodonína a Kroměříže. Vodní cesta částečně vede po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami a dalšími vodními stavbami. Na trase je celkem 23 mostů. Pod mosty se vybudovaly podchody (ochozy s okovaným sníženým zábradlím, přes které se táhla lana ke člunům).
