Ženevské jezero je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií. Přilehlé švýcarské kantony jsou Ženeva, Vaud a Valais. Jižní břeh jezera patří francouzskému departmentu Horní Savojsko. Jde o největší jezero v Alpách a po Balatonu o druhé největší ve střední Evropě. Leží mezi Savojskými a Bernskými Alpami na jihu a východě a Jurou na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Má rozlohu 580 km² (z toho 345 km² ve Švýcarsku a 235 km² ve Francii). Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 310 metrů (podle jiných zdrojů až 330 m). Objem vody činí 89 km³. Leží v nadmořské výšce 372 m.
Využití Ženevského jezero
Na jezeře je provozována místní lodní doprava. Historicky významná nákladní lodní doprava je dnes už zanedbatelná, naproti tomu osobní oživne vždy v létě, kdy na linkách jezdí i kolesové parníky. V Ženevě u nábřeží jsou zakotveny dřívější nákladní koráby. Významné je vinařství – především na svazích nad severním pobřežím, vystavených slunci a mírnému podnebí. Terasovité vinice, budované zejména v 18. a 19. století, jsou střetem zájmů obchodníků s nemovitostmi, ochránců kulturního dědictví a vinařů. Některá vína jsou známá jen znalcům, a jimi i vysoce ceněna, jiná se teprve v posledních desetiletích dostala z úpadku, způsobeném masovou produkcí 70. let (zejména spolkovými subvencemi hýčkané zemědělství ve Valais).
