Roś – jezero v Mazurském jezerním kraji ve Warmiňsko-mazurském vojvodství, jihovýchodně od jezera Śniardwy, asi 2 km severovýchodně od Pisze. Svým tvarem připomíná samostatné pánve, skládá se ze tří téměř paralelních kanálů spojených mírnými oblouky. Celková délka všech stok je přibližně 25 km. Má poměrně rozvinutý systém říčních a kanálových spojení s mnoha nádržemi, mimo jiné s Jeglinským kanálem přes jezero Seksty s jezerem Śniardwy.
Severní rameno jezera Roś je velmi mělké (1 m) a zarůstá. Jsou zde dva zálivy: Rudzka a Bylicka. Mezi střední a severní částí jezera se rozkládá poloostrov Piechowski. Druhým poloostrovem je Czarny Róg, na kterém se nachází stejnojmenná osada.
Charakteristika jezera Roś
Bohatý reliéf dna s písčitým substrátem proměnlivé hloubky, nepravidelný tvar a rozmanitá linie břehu. Na pobřeží jsou vlhké louky a v jihovýchodní a střední části lesy. Severní rameno jezera Roś je velmi mělké a zarostlé, hloubka zde nepřesahuje 1 metr.
Výstupy do jezera jsou: Wilkus, Święcek, Konopka a vytéká řeka Pisa.
Jižní část jezera Śniardwy se nazývá Seksty. Z ní vychází Jeglinský kanál, který jezero Roś s jezerem Seksty spojuje. Kanál se postavil v letech 1845 až 1849.
V rákosí na břehu hnízdí vodní ptáci. Žije zde více potápek, volavek a různých druhů kachen než na frekventovanějších vodních tocích. Draví ptáci krouží vysoko nad hladinou jezera.
Název Roś byl oficiálně zaveden v roce 1950. Polský název je ekvivalentem německého Rosch See. Jezero se také nazývá Jezioro Warszawskie nebo hovorově Warsz (německy Warschau See, doslova „Varšavské jezero“).
Vodní režim
Do jezera ústí Wilkus, Święcek, Konopka. Odtéká z něho řeka Pisa.
