Göta je řeka, která odvádí vodu z jezera Vänern do Kattegatu u města Göteborg na západním pobřeží Švédska. Vznikla na konci posledního zalednění jako odtokový kanál z Baltského ledového jezera do Atlantského oceánu a v současnosti má největší povodí ve Skandinávii.
Na přítoku z jezera Vänern bylo postaveno město Vänersborg. Celkový výškový rozdíl až k hladině moře je 44 metrů, z toho 32 metrů tvoří historicky obrovský vodopád Trollhätte. Dnes je obvykle nahrazují vodní elektrárny a zdymadla (kanál Trollhätte). Zbytek řeky má klidný tok s rozdílem hladiny asi 12 metrů na 80 km. U Kungälvu se řeka rozděluje na dvě ramena. Východní rameno se stále nazývá Göra älv a prochází Göteborgem, než se vlije do Älvsborgsfjordu v Kattegatu. Druhým ramenem je Nordre älv, který teče o 12 km severněji. Ostrov Hisingen tvoří území mezi oběma řekami.
Délka řeky je 93 km. Spolu s Klarälvenem je celková délka 731 km. Povodí o rozloze 50 000 km2 je největší ve Švédsku. Průměrný průtok 565 m3/s je také nejvyšší ve Švédsku, ale během jarního přílivu je mnoho řek na severu bohatších.
Před smlouvou z Roskilde v roce 1658 byla řeka Göta částečně hraniční řekou mezi Švédskem a Norskem, mezi kraji Västergötland a Bohuslän. Dnes řeka leží celá v kraji Västra Götaland.
Historie
Nejstarší archeologické nálezy podél řeky Göta související s lodní dopravou jsou Äskekärrsskeppen. První z nich byl nalezen v roce 1933 severozápadně od Alaforsu ve farnosti Starrkärr v obci Ale a jednalo se o nákladní loď, datovanou do 30. let 9. století Až do konce 19. století byly břehy řeky Göta v Göteborgu lemovány rozsáhlými rákosovými porosty, nazývanými městské rákosiny.
Celnice
Před Roskildským mírem v roce 1658 tvořil kratší a delší úsek řeky státní hranici mezi Norskem a Švédskem: část od Kvillebäcken na Hisingenu až na jih od dnešního Surte; část od Vikenu na sever od dnešního Bohusu až po Åkerströmsån na jihozápad od dnešního Trollhättanu. V Ale Härad byly celní stanice v Lödöse ve farnosti Sankt Peders, Hamnen ve farnosti Skepplanda a Viken ve farnosti Nödinge. Ve Vättle Härad se nacházel jeden v Lärje ve farnosti Angereds.
