Ing. Lubomír Fojtů – v pohodě na vodě s ředitelem ŘVC ČR

Vystudoval námořní univerzitu v Oděse . Dovolené tráví většinou na lodi. „Do staveb typu Plavební stupeň Děčín vstupují emoce , laické pohledy veřejnosti a zájmových spolků, ale bohužel i některých úřadů. Pokud převažuje ideologie, hledá se společná řeč obtížně“ řekl mimo jiné Ing. Lubomír Fojtů.

Dobrý den , pane řediteli, poprosil bych v pilotním rozhovoru pro magazín lodime.cz o představení jak Vás , tak ŘVC ČR.

Zajímalo by nás jestli k vodě máte nějaký bližší vztah, nebo je to čistě manažerská pozice?

LF: Vystudoval jsem Námořní univerzitu v Oděse a hned po ukončení studií v roce 1988 jsem začal pracovat u Československé plavby Labské, kde jsem byl s krátkými přestávkami až do roku 2013. Od roku 2014 vlastním průkaz Vůdce malého plavidla a své krátké letní dovolené trávím většinou na lodi nebo alespoň na paddleboardu. Určitě to pro mne není jen práce.

Co má Ředitelství vodních cest na starosti na vodních cestách ? Jsou to investice, správa a provozování přístavišť, zdymadel apod. ? Prosím popište činnost ŘVC ČR . Jedná se mi o to, jak odlišit ostatní organizace, jako je Povodí , SPS, správa RIS apod.

LF: Ředitelství vodních cest ČR, založené Ministerstvem dopravy, slouží k rozvoji vodních cest a poskytuje služby, které jiné organizace nezajišťují. Státní podniky Povodí spravují povodí včetně údržby a provozu vodních staveb, zatímco Ředitelství vodních cest ČR zlepšuje parametry vodních cest, jako je zvýšení ponoru nebo nové splavnění.

Nedávno jsme například nově splavnili Vltavu z Týna nad Vltavou až po České Budějovice. Dnes Povodí Vltavy provozuje nově postavené plavební komory. Na financování těchto projektů jsme použili Státní fond dopravní infrastruktury, který financuje i dálnice a železnice.

Ředitelství vodních cest spravuje nové veřejné přístavy a poskytuje v nich podpůrné služby, jako je například připojení lodí na elektřinu a vodu.

Státní plavební správa je plavebním úřadem, představuje tak správní úřad pro dozor nad plavbou a vodními cestami v ČR.

Výstavba na vodě a dokončené stavby.

Jak probíhá příprava a samotná stavba přístaviště nebo zdymadla od projektu až po dokončení. Ať si můžeme představit , jaká jsou kolem toho úskalí, které nám nejsou odkryta ? Viz např. plavební stupeň Děčín a další.

LF: Stavba přístaviště či celého zdymadla je klasickou infrastrukturní stavbou a proces její přípravy i realizace lze do určité míry srovnávat s jinými stavbami silnic či dálnic. Díky extrémně komplikované legislativě a potřebě zajištění celé řady paralelních nebo na sebe navazujících povolení je proces přípravy stavby několikanásobně náročnější než pak její vlastní výstavba. Sled jednotlivých kroků od průzkumů, posouzení ekonomické efektivnosti, posouzení vlivů na životní prostředí, projektování v několika stupních a celá řada povolení, jak územní, stavební povolení, vlivy na chráněné druhy, kácení, majetkoprávní zabezpečení a mnoho dalších je v zásadě obdobný u všech druhů staveb. U jednodušších staveb např. přístavišť lze některé úkony sloučit, nebo nejsou vůbec relevantní, nicméně i tak příprava trvá vždy několik let. Vlastní stavba pak vyžaduje někdy jen pár měsíců. Příprava nových plavebních komor je náročná – geologické průzkumy, hydrotechnické výpočty a modelování v laboratoři jsou nutné pro bezpečný a pohodlný provoz, ale i řešení vlivů na přírodu.

Musíme provádět řadu průzkumů a výzkumů a často není ochota hledat konstruktivní řešení a rozhodnout. Díky spolupráci s úřady jsme úspěšně zrealizovali některé stavby na vodních cestách, které nezpůsobily katastrofu v přírodě a nejsou z nich patrné stopy staveniště.

Stavby na vodních cestách mají specifikum, že jsou multidisciplinární a plní více dopravních účelů než například silnice či železnice. Vždy musíme řešit spolupráci mezi dopravou a vodním hospodářstvím, což znamená spolupráci dvou resortů s vlastními ministerstvy. Musíme také řešit křížení vodní cesty se silnicí a železnicí, kdy nové mosty musí vyhovovat oběma druhům dopravy. Sladění těchto různých zájmů často vyžaduje mnoho úsilí a času. V České republice máme i přes omezený rozsah staveb na vodních cestách odborníky, kteří umí speciální zakládání pod vodou, práci pod ochranou jímek a další speciálnosti.

Plavební sezóna pro rekreační plavidla pomalu končí. Co se za tento rok povedlo dokončit z plánovaných investic týkajících se rekreační , nákladní i osobní plavby ?

Charakteristikou investic na vodních cestách je jejich relativně malý počet a dramatické rozdíly mezi jejich velikostí a podobou. V roce 2021 jsme dokončili projekt zvýšení podjezdných výšek na kanálu Vraňany Hořín, letos dokončíme zvýšení 2 mostů na kanálu Trója – Podbaba v Praze a stavíme několik nových přístavišť na Labi pro rekreační a osobní plavbu, a také modernizujeme stání plavidel v Hamburku.

Co se chystá na příští rok ? A můžete uvést pár klíčových projektů, které jsou připraveny do roku 2030 pro splavnění od Labe po České Budějovice?

V příštím roce plánujeme pokračovat ve výstavbě dalších přístavišť na Labi a rozšířit přístaviště Strážnice na Baťově kanále. Chceme prodloužit Baťův kanál na jih do Hodonína plavební komorou Rohatec a prohloubit Vraňansko-Hořínský kanál. Také se snažíme vybudovat lodní zdvihadlo na Slapech a postavit nové servisní lodě pro Prahu a nádrže Slapy a Orlík, které budou poskytovat ekologické služby pro veškerá plavidla. Pracujeme na dalších projektech, jako je výstavba dalších přístavů a vylepšení infrastruktury pro malou a velkou plavbu.

Plavební stupeň Děčín, lodní doprava, citylogistika a rekreační plavba.

Když bychom pominuli ekologii a finance , které tři projekty by jste z vašeho pohledu realizoval už dnes ?

Již jsem zmínil řadu projektů, na jejichž přípravě pracujeme a nejraději bychom je realizovali co nejdříve, nebýt složitých správních řízení a do určité míry i omezených kapacit projektantů.

Naprostou prioritou je ale stabilizace plavebních podmínek na Labi Plavebním stupněm Děčín, který napraví dlouholetou nespolehlivost vodní cesty jako celku. V oblasti hospodářství a logistiky je klíčová flexibilita obchodu, abychom nebyli vázáni pouze na jednoho dodavatele na dlouhodobé období. Pozemní doprava pro přepravu z/do Německa je naplněna, ale vodní doprava umožňuje dovoz z jakéhokoliv západoevropského přístavu.

Vodní doprava má potenciál řešit problémy dopravy v městských oblastech a může být efektivní pro přepravu odpadů a zboží.

Spolupracujeme s městy a hledáme řešení pro financování městských projektů na vodních cestách, a pro tuto loď můžeme použít šetrné pohony; projekty zahrnují prodloužení splavnosti Labe do Pardubic a nové přístavní území v Hamburku.

Je dostatečná podpora vodních cest a plavební infrastruktury ze strany ministerstva dopravy?

LF: Vodní doprava vždy představovala a i bude představovat výrazně menší dopravní obor než například silniční či železniční doprava. Toto přirozeně odráží rozsah aktivit, které jsou realizovány. Na druhou stranu omezení pro další rozvoj infrastruktury vodních cest nejsou na ministerstvu dopravy, ale na správních řízeních mimo toto ministerstvo nebo na obecné multiresortní rovině ke hledání realizovatelných řešení.

Jak probíhá spolupráce se státními organizacemi, ekology a městy ?

LF: Spolupráce na pracovní úrovni se státními orgány i s městy obecně probíhá velmi dobře, samozřejmě jsou problémy, které je třeba řešit a jsou řešeny do větší či menší míry pružně. Samozřejmě komplikované je působení na vodních cestách jako víceresortní infrastruktuře, kde sladění všech zájmů a možností financování z prostředků resortu dopravy není jednoduché. Spolupracujeme vynikajícím způsobem s řadou měst a vzájemně se doplňujeme v aktivitách. Nicméně v některých případech musíme najít společnou řeč, protože některé přání městských představitelů nelze snadno financovat z veřejných prostředků určených pro vodní cesty. V případě ekologů odborníků si vážíme konstruktivní spolupráce, která na řadě projektů funguje a např. na Vltavě jsme zrealizovali funkční environmentální opatření. Bohužel někde se jedná více o ideologii a tam se společná řeč hledá obtížně.

Mají města zájem o výstavbu městských mol a přístavišť ? Chystá se další rozšíření přístavišť pro rekreační plavbu ?

LF: Zájem o vybudování veřejných přístavišť je u řady měst u Labe a Vltavy, kde se inspirují úspěchem rekreační plavby na Baťově kanále na Moravě. Nicméně i na Baťově kanále mají města zájem o další rozšíření sítě veřejných přístavišť i zvýšení jejich kapacity. Lze říci, že představitelé měst pochopili potenciál turistického ruchu, který může díky veřejnému přístavišti do města rekreační plavba přinést. Jak jsem již řekl, příprava přístavišť je náročný proces a postupně se daří naplňovat očekávání měst v souladu s procesními postupy pro získání povolení. Nicméně, existují i lokality, kde místní obyvatelé překvapivě odmítají výstavbu přístaviště, což nás nutilo odložit její přípravu.

Nebylo by rozumné a spravedlivé u veřejných kotvišť ( např. Vrbné , Hluboká, Dr. Edvarda Beneše ) vždy na každý rok losovat roční pronájmy z přihlášených zájemců?

LF: Předně musíme odlišit veřejné přístavy a přístaviště pro krátkodobá stání. V přístavech dáváme přednost kontinuitě pro majitele plavidel v pronájmu, ačkoliv jsou kapacity pro dlouhodobé stání plně obsazené. Pro návštěvníky je stání povoleno pouze na 48 hodin, ale chystáme program na podporu půjčoven plavidel pro rekreační plavby.

Plavíte se sám na lodi a které části ČR, popřípadě z Evropských cest by jste doporučil.

LF: Plavil jsem se na malých plavidlech na Labi, Vltavě, Baťově kanálu a každou z nich bych doporučil. Byl jsem na námořní jachtě, a to mohu doporučit také jako skvělou aktivně prožitou dovolenou. Bohužel, když v ČR stavíte vodní cesty, nemáte moc času si jich i užít. Je to velmi náročná práce, jejíž výsledky se dostavují pomalu.

Současná stavba na Orlíku probíhá podle plánu ? Neohrozí v příštím roce plavební sezónu tak jako tento rok ?

LF: Pravděpodobně máte na mysli výstavbu havarijního přelivu na přehradní hrázi Orlík, jejímž investorem je státní podnik Povodí Vltavy a aktuálně bylo nutné snížení hladiny. K této akci Vám Ředitelství vodních cest ČR nemůže nic uvést a musíte se obrátit na kolegy

Co byste popřál nebo vzkázal čtenářům lodime.cz?

LF: Dovolená v hausbótu dávno není výsadou jen dobře situovaných. Dnes si můžete takovou loď půjčit na Labi, Vltavě, Baťově kanálu a na některých jezerech. K dispozici je přes 500 km vodních cest po celé ČR. K zapůjčení lodi nemusíte vlastnit průkaz Vůdce malého plavidla, majitel půjčovny vás zaškolí a můžete plout. Naše země je krásná, což většina z nás zná z pohledu chodce, motoristy nebo cyklisty. Pohled z vody dodává další rozměr a rozhodně je o co stát. A propadnete-li tomuto hobby, otevírá se pro vás více než 30 000 km vodních cest v celé Evropě, které jsou vám dostupné přes naše Labe.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hezkou plavbu jak v životě , tak na vodě.

lodime.cz a ŘVC ČR